Ođđa ruoktosiidu RUOŦAGIELLA – árvalus

Bajilčála ja teaksta bistevaš dáhpáhusaiguin ja dieđáhusaiguin
Jearaldat: manná go ilmmuhit ođasreivii máŋggain sajiin? Muđui – gos oidnot buoremusat ja jus vel soaitá vel mannat juohkit?

Boađe guossin

Rabas
Disdat 11—17
Gaskavahkku 11—17
Duorastat 11—17
Bearjadat 11—17
Lávvordat 12—16
Bassi 12—16
Mánnodat gitta

Ná gávnnat dávvirvuorkái.

Bures boahtin Kin dálááiggedáidda dávvirvuorkái. Dávvirvuorká gávdno Kristallena gávpotviesus nubbi, goalmmát, njealját ja viđát láhttegearddis, daid ruoná uvssaid duogis. Beassá sihke rapaid vácci dahje hissain čuovvut mii lea váldosisaboahtimis. Dáiddabádji lea 0,5 láhttegearddis.

Almmolaš vuoseheamit

Boađe oanehis oahpástuhttimii vuosehusain mat leat jođus dal. Oahpisteamit leat daid áiggiin: duorastagaid dii 17.00 ja lávvordagaid ja bassiid dii 13.00. Čoahkkanan sadji lea váldosisaboahtima siskkobealde.

Dáiddabádji

Boađe geahččat Dáiddabáji mii lea bealle láhttegearddi vulos. Vuosehusaid dáidagiid ja bargomovtta ládje oaččut sárgut, málet, bácci dahkat ja buđaldallat. Visot maid dagat oaččut váldit mielde ruoktot. Dáiddabádji lea sihke mánáide ja rávesolbmuid váras ja rabas juohke vahkkoloahpa. Delle lea dáiddaláidesteaddji doppe gii movttetgáhtta ja veahkahallá. Lávvordagaid ja bassiid dii 13:00—15:30. Boađe. Lea nuvttá.

Boađe bargojoavkkuin dahje skuvlaluohkáin.

Molsso birrasa ja diŋgo saji bargočoahkkimii Kin dálááiggedáidda dávvirvuorkkás. Láigohehket min luhtte lanja gos lea sieddu ja ráfi din dábálaš ja vahkkosaš čoahkkimii ja maŋŋil máhttibehtet čuovvut oanehis oahpástuhttimiin ja geahččat daid vuosehusaid mat leat jođus dal. Mii bovdet skuvlaluohkáid ja mii fállat sihke oahpástuhttima ja áiggi bargat Dáiddabájis. Rávven: emma@konstmuseetinorr.se

Beasatlašvuohta (seammá dego ovdal – soaitá geatnegahtton, nu seastit visot dušše smávva earuhusaiguin).

Kin dálááiggedáidda dávvirvuorká viggá olles áiggi lasihit beasatlašvuođa min vuosehusaide, lanjaide ja min prográmmadoaimmaide. Dáppe gávnnat dieđuid vejolašvuođaid ja gáržudeamaid birra mat leat dávvirvuorkká lanjain.

Ovdal go boađát

Busse bissánansadji
Árggaid máhtát čuovvut Sáhppat nammasaš bussemátki Hagelstigenii. Geahča áigeguovdilis áigedieđuid Girona báikkálašjohtolagain: Res med buss: Kiruna Lokaltrafik.

Biilabissánansajit

Kristallena lahkosis leat biilabissánansajit mat leat nuvttá, muhto viečča P-skearru gávpotviesu vuostáiváldimis. Čuovo galbbaid gosa galggat guorrit biilla, danin go bissánansajit soaitet sirdašuvvat dađe mielde go ođđa gávpotviesu huksejit. Dutnje ges lea bissánanlohpi sierra várrejuvvon sajiide beasat bissánit juste olggobealde Kristallena váldouvssa.

Fievrridanbálvalus

Fievrridanbálvalus ožžo vuodjit gitta Kristallena váldouksii. Geaidnu lea jalgat asfalterejuvvon, dat lea buorre diehtit dutnje geas lea juvlastuvlla dahje rullator.

Bivttaslatnja ja vurkenskábet

Váldouvssa láhttegearddis gávdno geahču haga bivttaslatnja gosa máhtát gozastit jáhkka. Don gávnnat bivttaslanja ja vuorkáskábiid lássenvejolašvuoraiguin olgešbeale ráhpa ja gálvohissa.

Olgobiktasiid latnja

Váldouvssa guoras gávdná sajiid gosa máhttá guorrit mánnávovnnaid, juvlastuvllaid ja dákkáriid. Stuora veaskkuid ii oaččo váldit mielde vuosehuslanjaide. Guokte stuoru vuorkáskábet leat bivttaslanjas maid luoikka nuvttá.

Hivssehat ja dikšunbeavdi

Váldouvssa láhttegearddis leat máŋga hivsseha ja okta stuora mii lea heivehuvvon juvlastuvllaide ja rullatoraidda. Dán stuora hivssehis lea nai dikšunbeavdi. Hivssehiid gávdná váldouvssa láhttegearddis goabbat bealde stuora ráhpa. Eanet hivssehiid gávdná Kristallena ráhpaboarsttus.

Juvlastuvlla

Juvlastuvlla máhttá luoikkat jus dárbbaša Kirstallena gussiid veahkahallansajis.

Wifi

Go leat Kristallenis beasat KirunaWifiPublic, mii lea áibmomielade neahttafierpmádahkii inlogg haga.

Got beassá ja gávdná dávvirvuorkkás

Visot uvssat rahpasit automáhtalaččat. Dávvirvuorkká uvssat leat ruonát. Gávdnojit guokte hissa Kristallenis. Hissa uvssat rahpasit automáhtalaččat. Gávdnojit maiddái guokte unnit hissa: nubbi olgešbeale juste siskkobealde váldouvssa ja nubbe fas duobbelis Lemmela (Goddesáhpána) biebmobáikki. Daid guvttiin olle dušše goalmmát láhttegeardái. Gait hisiin rahpasit uvssat automáhtalaččat. Hissat leat 190 x 210 sentemehtera stuoru. Visot sajiid dáiddadávvirvuorkkás beassá ráhpaid bakto dahje hissiin. Ráhpain lea duvdagat seainnis ja ráhpa rávddaid leat šerrosit merkejuvvon. Šielbmát eai gávdnu gostege dáiddadávvirvuorkká lanjain.

Allergiijat

Mis eai leat šattut mat dagahit allergiija ja sáibu lea hája haga visot hivssegiin. Ceggedettiin ođđa vuosehusaid soaitá duomut ja álbmas hájat šaddat, ođđasit huksedettiin leat lanjat gitta ja ovdal go rahpá daid fas leat dárkilit čorgejuvvon. Jus don leat eahpevissis váldde oktavuođa minguin ovdal go boađát. Oahpistanbeatnagat ja veahkkebeatnagat leat bures boahtin. Iežá guolgaeallit eai oaččo boahtit sisa. Borgguhit ožžo dušše olggobealde Kristallena váldouvssa olgeš bealde.